Loni jsi zažil postupové oslavy, letos bojujete o 3. místo v Jihomoravské lize. Čekal jsi, že po postupu budete hrát na špici tabulky?

Počítal jsem spíš s takovým středem tabulky. Určitě je velká škoda hned tří dobře rozehraných zápasů, které jsme bohužel nakonec nezvládli a prohráli je vždy o jediný gól. Nebýt těchto laciných ztrát důležitých bodů, tak jsme mohli být ještě výš. I tak si ale myslím, že jsme se do vyšší soutěže uvedli celkem solidně.

Dařilo se i v poháru, kde jste dokráčeli až do 3. kola, kde jste vypadli s Hodonicemi, které hrají o soutěž výš. Ty jsi pro červenou kartu nemohl nastoupit, myslíš, že to bylo maximum, nebo se i přes tohoto soupeře dalo postoupit? A jak hodnotíš celkové vystoupení v poháru?

V tu dobu to asi naše maximum bylo. Stále máme poměrně mladý tým a v zápase proti Hodonicím rozhodovaly zkušenosti, které byly jednoznačně na straně soupeře. Ten svým jednoduchým stylem hry náš tým prakticky k ničemu nepustil. Celkově ale musím pohár hodnotit kladně, byla to pro nás určitě dobrá předsezonní příprava a pro mě také nová zkušenost s disciplinární komisí :D.

Střelecky se ti daří, soupeřům jsi nasázel už 30 gólů. Vyhovuje ti role kanonýra a tahouna týmu?

Kanonýrem bych se asi úplně nenazval, stále je tam ještě velký prostor pro zlepšení. Občas to sice může být pro člověka trochu svazující, když se od něj očekává určitý gólový přísun a jemu se zrovna nedaří, ale už jsem se s tím za tu dobu naučil pracovat, takže role střelce mi vyhovuje.

Trénuješ nějak speciálně střelbu, nebo obecně zakončení?

Nějaký speciální střelecký trénink nemám. Když jsem byl mladší, a především pak v době Covidu, tak jsem pomalu každý den chodil na venkovní hřiště a tam jsem pálil na bránu jeden míček za druhým, takže možná i to teď přináší své ovoce.

Na podzim jsi si vyzkoušel Národní ligu v dresu Blanska v rámci střídavých startů. Jak velký je to rozdíl oproti JM lize?

Rozdíl je to opravdu diametrální. Přece jenom je to skok hned o tři soutěže výš. Hraje se v daleko větším tempu a v každé situaci je potřeba se rozhodnout prakticky ihned, není tam prostor na nějaké zdlouhavé přemyšlení, co udělat s míčkem. Individuální kvalita hráčů a fyzická hra je taky o několik levelů výš, hraje se mnohem víc do těla, což jsem taky při svém prvním startu patřičně pocítil. Dalším rozdílem je například také to, že na zápasy chodí poměrně dost fanoušků, na což jsem z naší ligy nebyl vůbec zvyklý. Tady musím vyzdvihnout především blanenské ATLAS ULTRAS, kteří ať už na domácích, tak i na výjezdních utkáních dokázali vždy vytvořit naprosto úžasnou atmosféru.

V posledním kole vás na domácím hřišti čekají týmy Hornets Brno “B” a VUT Skurut Hai Brno. Jak se na domácí zápasy těšíš?

Těším se opravdu moc. Vzhledem k turnajovému formátu, jakým se JM liga hraje, si člověk domácího publika moc neužije, zvlášť pak když kvůli obsazenosti hodonínské haly musíme pořádat jeden ze dvou turnajů až ve Valticích. Proto bych i touhle cestou chtěl všechny požádat, aby si našli čas a vyrazili nás v sobotu podpořit v bojích proti dvěma nelehkým soupeřům.

Konec sezony je prakticky za dveřmi, těšíš se až si od florbalu chvilku odpočineš? Kam vyrazíš na dovolenou?

Musím přiznat, že mám florbal natolik rád, že se na nějaký odpočinek od něj ani moc netěším a už netrpělivě vyhlížím další sezonu. Naštěstí pro takové florbalové šílence, jako jsem já, existují letní turnaje, takže alespoň těmi si to čekání trochu zkrátím. A co se týče dovolené, tak zatím nic v plánu nemám.